O nás

O nás

O nás

Rainer Krüger, včelařský mistr a odborný poradce pro apiterapii

Profesní dráha Rainera Krügera, včelaře a odborného poradce pro apiterapii

  • 1974–1978 Učební poměr jako včelařský pomocník se závěrečnou zkouškou u profesionálního včelařství Schehle Maierhöfen, které je průkopníkem a specializovaným podnikem v oborech apiterapie a výroby včelích produktů a přípravků

  • 1974 Šestiměsíční odborný seminář na škole pro profesionální včelaře při Zemském institutu pro chov včel v Celle

  • 1981 Šestiměsíční mistrovská škola při Zemském institutu pro chov včel v Mayenu, závěrečná zkouška pro včelařské mistry v Koblenzi

Osobně: Rainer Krüger

Již od svých devíti let se sám starám o včely. V letech 1975–2000 jsem trvale choval 100–200 včelstev. Specializuji se na apiterapii, navštěvoval jsem odborné školy a složil jsem mistrovskou zkoušku. Kromě toho, že jsem se ve volném čase zabýval chovem včel, jsem pracoval jako truhlář.

V roce 2000 jsem se rozhodl plně se věnovat pouze včelařství a od té doby můj chov zahrnuje až 1000 včelstev. Specializuji se na výrobu vysoce kvalitního medu, pylů z květů, propolisu a mateří kašičky. O včelstva se starám v souladu s biologickými směrnicemi a nechám je vylétávat pouze do okolního prostředí, které neobsahuje pesticidy. Svá včelstva dnes chovám převážně v přírodní chráněné oblasti na Sardinii, kde včely nacházejí nektar po celý rok, není nutné přikrmování cukrem a znečištění životního prostředí je ve srovnání se západní Evropou o poznání nižší.

V dnešní době pořádám mnoho přednášek o apiterapii a podílím se na vzdělávacích kurzech pro léčitele, např. při Akademii pro celostní medicínu v Heidelbergu pod vedením MUDr. Gerta Dorschnera. Mimo to publikuji články o apiterapii v časopisech.

 

 

Vývoj metody Varroa-Killer-Sound

 

Se svými včelstvy putujeme také na Sardinii. Zde včelstva hnízdí téměř po celý rok, přičemž vždy docházelo ke ztrátám způsobovaným roztoči. Zjistil jsem, že každý organismus má vlastní frekvenci, na kterou reaguje. Je-li akustický tlak dostatečně vysoký, může dokonce způsobit usmrcení organismu. Musel jsem tedy vypátrat, na jaké rozdílné zvukové frekvence reagují včely a roztoči. Hubení roztočů tímto způsobem není pro včely nijak škodlivé. Toto se týká jak včelích zárodků a královny, tak i chování včel.

Od dubna 2014 se zabýváme výzkumem zaměřeným na zjištění vlastní frekvence organismů prostřednictvím zvukových vln. Za tímto účelem jsme včely umístili do vitríny a vystavovali je účinkům zvuku o rozdílných frekvencích. Spolupracovníci seděli před vitrínou a postupně zkoumali všechny frekvence. Přitom pozorovali chování včel i roztočů Varroa. Roztoči reagovali na zvuk ve frekvenčním rozsahu 12 000 až 17 000 Hz. Při těchto frekvencích u nich byly pozorovány náhlé změny chování. Ideální frekvenční rozsah se u roztočů Varroa pohybuje mezi 14 000 a 15 000 Hz při intenzitě 90 dB. Při frekvencích v rozsahu 2 000–8 000 Hz reagují včely neklidem. Při frekvencích nad 10 000 Hz není u včel ani u jejich potomstva pozorována žádná reakce. Mladí bílí roztoči Varroa, kteří napadají včelí potomstvo, jsou usmrcováni během 1–2 dnů. Dospělí roztoči nacházející se na včele začali od 2. dne odpadávat s četností vyjádřenou faktorem +/- x8 (ve srovnání s přirozenou úmrtností). Tato hodnota přetrvávala po dobu asi 20 dnů a poté se faktor vrátil na přibližně nulovou hodnotu. Bílí roztoči, kteří napadli včelí potomstvo, potřebují akustický tlak dosahující nejméně 35 decibelů. K usmrcení dospělého roztoče na těle včely je potřebná hladina 75 decibelů. Proto musí doba trvání ošetřování zahrnovat nejméně 2 vývojové cykly včel, jelikož máme k dispozici pouze akustický tlak činící 45 decibelů, což znamená, že dospělí roztoči Varroa se během fáze zavíčkování nacházejí v chráněném prostoru.